Šlapanice leží asi 10 km jihovýchodně od Brna a jsou výchozím místem do oblasti slavkovského bojiště. Území města je osídleno již od starší doby kamenné a slovanské osídlení zde existovalo v 9.-10. století, což dokazují četné archeologické nálezy.

První zmínka je v latinsky psané listině olomoucké kapituly, váže se k roku 1235, kdy byl již ve Šlapanicích kostel i s farou. Středověké městečko bylo držitelem práva tržního, soudního i hrdelního. Za doby feudalismu byly Šlapanice rozděleny na tři samostatné statky, které po zrušení roboty v roce 1848 splynuly v jednu obec.

K nejstarším budovám patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotický, v 18. století po požárech přestavěn do barokní podoby. Při posledních rozsáhlejších opravách v 80. letech minulého století byly v jeho zdivu objeveny i románské prvky.

Další významnou budovou je sousední stará fara a scholastrerie. Ta byla vystavěna na mnohem starších základech v renesančním slohu v roce 1613 a doposud si udržela svůj původní vzhled.

V polovině 18 století si Šlapanice vybral za své venkovské sídlo moravský místodržící baron Jindřich Kajetán Blümegen. Jeho zámek později sloužil jako klášter, lazaret, textilní a strojírenská továrna. Od začátku 20. století je využíván školním účelům.

Budova staré radnice, dnes stejnojmenná restaurace byla postavena v polovině 16. století, ale z původní stavby se do dnešních dnů zachovalo pouze sklepení.

Ve městě se nachází také několik pseudorenesančních budov. Měšťanský dům, dnes Městský úřad z roku 1877, bývalá Hospodářská škola, nyní centrum dalšího vzdělávání Masarykovy univerzity z roku 1899 a Římskokatolický farní úřad z roku 1904.

V letech 1871-1931 zde pracoval Rolnický akciový cukrovar, jehož objekty jsou dnes komerčně využívány. K zajímavým patří také budova sokolovny z roku 1921. Průčelí hlavního sálu zdobí velkorozměrný obraz zdejšího nejvýznamnějšího rodáka, akademického malíře Aloise Kalvody, jehož ostatky odpočívají na zdejším hřbitově.

Z dalších významných osobností, kteří se ve městě narodili nebo sním spojily svůj život patří i moravský historik prof. Tomáš Kalina, akademičtí sochaři Antonín Kalvoda, Stanislav Hanzl, nebo Jaromír Blažek. Malířskou paletu drželi ve svých rukou akademický malíř Zdeněk Dvořáček a Arnošt Chalupa. V oblasti Thálie vynikli Antonín Streit, Libuše Šafránková a režisér Antonín Moskalyk. Sportem se proslavil volejbalista Karel Láznička.

Na katastru města se nachází několik kamenných plastik z období poloviny 18. až konce 19. století, staré smírčí kříže, hraniční kameny, náhrobky, pomníky obětem válek a reliéfní desky z různých období.

V současné době žije ve Šlapanicích asi 6 500 obyvatel, spolu s místní částí Bedřichovice.

Od roku 2003 jsou pověřeným městem pro správní obvod 40 měst a obcí tvořících prstenec kolem Brna s více jak 50 000 obyvateli. Městem se Šlapanice staly v roce 1965, znak jim byl schválen v roce 1977 a prapor udělen v roce 2001.