Kostel Nanebevzetí Panny Marie

První písemná zmínka v roce 1235 v latinsky psané listině olomoucké kapituly. Původně gotická stavba z níž se do dnešních dnů dochovalo pouze pravoúhle zakončené presbyterium zaklenuté dvěma poli křížové klenby. Při stavebních úpravách prováděných koncem minulého století nalezeny ve zdivu i fragmenty připomínající předchozí románskou stavbu. Původní kostelní tvrz se stala v roce 1401 útočištěm loupeživého rytíře Keyzolta. Po dobytí brněnskými měšťany strženy a pobořeny hradby. V roce 1449 za husitských válek vypálen Ješkem z Boskovic a znovu úplně vydrancován v roce 1645 ve třicetileté válce při obléhání Brna Švédy. Další požáry jsou připomínány v letech 1667 a 1733. V letech 1753-55 byl zbarokizován, ale dva roky na to opět vyhořel. Znovu vystavěn roku 1757. V době bitvy tří císařů zde bylo uvězněno 400 zajatých ruských vojáků. Do roku 1832 se kolem kostela rozprostíral starý hřbitov. V roce 1887 zvýšena věž na 36 metrů a opatřena hodinami a cibulovitou bání. Dnešní podobu kostel získal po nákladné rekonstrukci a přístavbě v letech 1983-91.

Scholasterie

Sídlo olomouckého scholastika, tj. čtvrtého kanovníka olomoucké metropolitní kapituly u sv. Václava bylo vystavěno v roce 1613 v renesančním slohu, ale na mnohem starších základech. První scholastik je připomínán již v roce 1243. Ke scholasterii patřila nerozlučně i budova staré fary na jejímž průčelí je dodnes zachovaná pískovcová reliéfní deska se znakem olomouckého biskupství, kroměřížské kolegiální kapituly a Jana Bergera z Bergu, připomínající právě rok výstavby. Budova si dodnes zachovala svůj renesanční vzhled, pouze interiéry byly v 18 století zbarokizovány. V době bitvy tří císařů se zde nacházelo velitelství IV. armádního sboru maršála Soulta. Od roku 1950 slouží budova muzejním účelům a v letech 1992-95 prošla nákladnou rekonstrukcí.

Zámek

Vrchní správce Moravy a Slezska baron Jindřich Kajetán Blümegen si nechal v roce 1750 ve svobodném Schwanenfeldském dvoře ve Šlapanicích, jehož byl majitelem nechal vystavět svoje venkovské sídlo. V roce 1781 se ze zámečku stal klášter vranovských Pavlánů. V době bitvy tří císařů se ze zámečku stal polní lazaret v čele s chirurgem Jeanem Dominiguem Larreyem. Dva roky po bitvě se z budovy stává textilní, později strojírenská továrna- kolébka 1.Brněnské strojírny. Továrním účelům sloužila budova do roku 1898, poté ji koupila obec a přestavěla na školu. Mládeži slouží budova dodnes a po rekonstrukci počátkem 90. let minulého století zde bylo v roce 1993 otevřeno osmileté státní gymnázium.

Boží muka

Cihlová boží muka vestavěná do zdi domu č.p. 139/6 v Jiříkovské ulici označují místo posledního odpočinku francouzských vojáků zemřelých v polním lazaretu zdejšího zámku. V těchto místech, na konci obce se nacházel hřbitůvek pro místní chudinu, odtud pojmenování této lokality „ Krchůvek“. Při stavebních pracích v polovině 19. století byly kosterní pozůstatky francouzských vojínů přeneseny na nový hřbitov.

Hrob francouzských vojínů

V 60 letech minulého století byl na místním hřbitově zřízen pomník připomínající oběti bitvy tří císařů. Do těchto míst byly v polovině 19. století uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného Krchůvku. Nový hřbitov se zde nachází až od roku 1832 a byl tedy zřízen až 27 roků po bitvě.

Pomník francouzským lékařům

V roce 2005 k 200. výročí bitvy tří císařů byl ve Šlapanicích v dolní části ulice Brněnské postaven pomník Jeanu Dominigue Lareyovi, vrchnímu chirurgovi francouzské armády a také všem lékařům zachraňujících životy v této bitvě. Jeho autorem je zdejší rodák, sochař Jaromír Blažek.